Nevím jak často přemýšlíte nad svými zvyky, obzvláště nad těmi, které děláte dennodenně již od malička. Já v poslední době hodně reviduji svoje „zautomatizované“ činnosti a zkoumám zda-li je vlastně celou tu dobu nedělám špatně nebo chcete-li ne právě správným způsobem. Jelikož jsem hodně důkladná ve své revizi nemůžu vynechat ani to jak „to“ dělám na záchodě. No dlouho jsem „to“ dělala jako většina řekněme západní společnosti a to je právě ten problém.
Jste-li vědeckého ražení potom uvedu studii izraelského lékaře D. Sikirova, který zkoumal způsob vylučování u 28 osob ve třech různých polohách, na běžně vysoké toaletě (41-42cm), na nízko umístěné toaletě (31-32cm) a v dřepu. U všech poloh měli účastnici měřit celkový čas provádění potřeby a následně ještě dostali k vyplnění kontrolní dotazník, kde měli vyjádřit subjektivní pocit intenzity (tlaku, síly) nutné pro vyprázdnění. Výsledek byl jednoznačný. Nejen, že co do rychlosti obsadila první místo pozice v dřepu, ale i dotazované osoby uváděli, že došlo k úplnému vyprázdnění snadněji.
Dřep byl vždy nejpřirozenější polohou pro vylučování a v „nezápadní“ společnosti stále tato pozice převládá, naopak moderní toalety začali vznikat až v 18. století což je stále poměrně krátká doba. Když sedíte na záchodě, tak střevo je zbytečně zahnuté a tím musíme vynaložit více síly, což vede ke zvýšenému výskytu hemeroidů či divertiklů (vychlíplá sliznice tlustého střeva), národy jenž toalety standardně nepoužívají mají podstatně menší výskyt těchto problémů (samozřejmě nevylučuji, že toto nemusí být jediný faktor). Navíc když se posadíme na toaletní mísu ohneme přitom záda a začneme tlačit, vyvíjíme zvýšený tlak na pánevní dno, který obzvláště ženám po porodu škodí. Tím, že tlačíte vědomě a silou ven, oslabujete musculus levator ani (zvedač konečníku), který je po porodu často oslabený.
Skvělým a elegantním řešením je malá stolička pod nohy (třeba Ikea), tak aby kolena byla výše než kyčle. Tímto způsobem strávíte na toaletě podstatně méně času, bohužel Vám tedy již nezbyde čas na bezcílné šudlání mobilu, prohlížení neuklizených rohů místnosti či apatické civění před sebe.
Použitá literatura:
- Endersová: Střevo není tabu, Ikar, 2014
- Cantieni: Cvičení po porodu, Computer Press, 2007
- Sikorov: Comparison of Straining During Defecation in Three Positions, 2003
One thought to “Na slovíčko, prosím…”
😀 dobre tema …to budu muset vyzkouset!
Comments are closed.